Termín Hedvábná stezka poprvé použil na konci 19. století německý geograf Ferdinand von Richthofen, když popisoval starobylou síť karavanních cest, jejichž hlavní trasy vedly z východní Asie přes stepi střední Asie do střední Evropy. Starověká Hedvábná stezka, která dosáhla největšího významu mezi rokem 115 př. n. l. a 13. stoletím, nesloužila pouze k přepravě cenného zboží, jako je hedvábí, vlna, zlato a stříbro, mezi zcela odlišnými kulturními oblastmi; tisíce kilometrů dlouhé trasy nevyužívali pouze obchodníci, učenci a armády pro své vlastní účely, ale po trasách se šířila a migrovala také náboženství, politické myšlenky a celé kulturní okruhy z východu na západ a ze západu na východ.
Takzvaná „nová hedvábná stezka“, stěžejní čínský infrastrukturní projekt v hodnotě miliard eur, bude zpočátku sloužit především výměně zboží. Pod názvem „Jeden pás, jedna cesta“ se od roku 2013 pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga spojují zájmy Číny na vybudování a rozšíření mezikontinentálních obchodních a infrastrukturních sítí. K projektu se připojilo více než 60 zemí z Asie, Afriky a Evropy - nová Hedvábná stezka tak spojuje neuvěřitelných 62 % světové populace a zahrnuje více než třetinu celé světové ekonomiky. „Kdo ovládá tuto cestu, ovládá celý svět,“ říkalo se již o starověké Hedvábné stezce. Geopolitický význam Hedvábné stezky 21. století je rovněž zřejmý, zejména proto, že posílí hospodářský a kulturní vliv Číny na celé její trase.
Časový faktor, faktor prostředí
Zatímco kontejnerové lodi trvá přeprava zboží z nejdůležitějších čínských překladišť, jako je Šanghaj, do Evropy přibližně osm týdnů, po železnici na nové Hedvábné stezce to lze zvládnout za pouhých dvanáct dní až dva týdny, tedy za čtvrtinu času a mnohem šetrněji k životnímu prostředí. Vlaky již pravidelně jezdí z Číny do velkých německých logistických center, jako jsou Duisburg a Hamburk. Rozšiřování infrastruktury na nové Hedvábné stezce je však teprve na začátku. Vedle ambiciózního rozšiřování dálnic se každoročně pokládají tisíce kilometrů železnic.
Jen za posledních deset let bylo v Číně postaveno 80 000 kilometrů dálnic. „Nová hedvábná stezka“ nejenže otevírá čínský „divoký západ“, tedy ty části Říše středu, které v posledních desetiletích nedokázaly držet krok s prudkým hospodářským růstem a jsou považovány za relativně zaostalé, ale vede také různými pozemními koridory do Bangladéše, Indie a Myanmaru, v budoucnu povede přes Mongolsko a Rusko a „novým euroasijským pozemním mostem“ si otevře cestu i do střední Evropy. Tato trasa vede přes Čínu, Kazachstán, přes Moskvu, Ukrajinu a Slovensko do Rakouska. První přímý nákladní vlak z čínského Čcheng-tu dorazil do Vídně koncem dubna 2018. Za pouhých 14 dní urazil po souši 9800 kilometrů a 44 kontejnerů naložených elektronickými součástkami, LED lampami a spacími pytli dovezl do Rakouska o čtyři týdny rychleji než po moři. Dceřiná společnost ÖBB Rail Cargo plánuje již v roce 2018 provozovat 400 až 600 vlaků na nové Hedvábné stezce mezi Čínou a Rakouskem.
Kreativita na cestě
V budoucnu musí být možné, aby přímé vlaky z Číny do Rakouska jezdily na západní magistrále ÖBB do Lince. Mohla by tak vzniknout „hedvábná stezka sesterských měst“ mezi Čcheng-tu, metropolí s 15 miliony obyvatel, a nejstarším partnerským městem „Ocelového města“ na Dunaji, jejíž účel se neomezuje pouze na přepravu zboží, ale především na výměnu kreativity. „Linec má s jihočínskou metropolí Čcheng-tu úspěšnou 35letou partnerskou spolupráci. Intenzivní snaha o oživení staré Hedvábné stezky, jejíž obchodní trasy mají vést z Číny do Lince, umožní oběma partnerským městům ještě více vzájemně těžit,“ říká starosta Klaus Luger.
„Rozvoj mobility byl vždy rozhodující událostí pro rozvoj inovací a civilizace. Staré cesty se obnovují - například Hedvábná stezka, kterou v současné době s obrovským úsilím obnovuje Čína. Je naprosto nezbytné propojit rakouské kreativní čtvrti, protože inovační sítě nevznikají náhodou,“ říká Chris Müller, generální ředitel CMb.industries.
Zde vstupuje do hry takzvaná AUTline jako nový výrobní řetězec kreativních odvětví. Jako šňůra perel vznikají podél západní železniční trati centra, která jsou propojena infrastrukturou ÖBB. Díky hnací síle kreativních průmyslů se může přes Rakousko táhnout pulzující stuha, která představuje silný protějšek Tel Avivu a Silicon Valley. AUTline jako součást Evropské hedvábné stezky je přístupná ve Vídni, Salcburku a Linci a ve svých stanicích, které jsou zakotveny u ÖBB (letiště Vídeň-Schwechat, Vídeň, St. Pölten, Amstetten, Linec, Wels, Attnang-Puchheim, Schörfling Chamber, Salcburk), nabízí dílny, fab laboratoře, programovací místnosti, nová díla, nová řemesla a nové bydlení.
Přímá dopravní trasa mezi Lincem a jeho partnerským městem Čcheng-tu otevírá netušené možnosti mezikontinentální výměny - kreativní lidé by mohli navázat kontakty s kolegy během cesty do Číny ve speciálně navržených vagonech - například v Remise Amstetten - a společně pracovat na průkopnických projektech. Čtrnáctidenní cesta vlakem mění nejen vlastní myšlení, ale podporuje také kulturní výměnu a myšlení za starými hranicemi jako mobilní inovační centrum.
